Stavební materiály – beton
I když na to beton možná nevypadá, jeho použití architekturu velmi rozvinulo a posunulo. Pojďme se podívat, jak se beton stal z užitkové hmoty hmotou estetickou a jak vypadá česká betonová stopa ve světě.
Beton představuje flexibilní a dynamický materiál, který doslova změnil tvarosloví architektury. Díky své pevnosti i v malém množství totiž umožnil použití visutých řešení teras domů, či dokonce celých pater. Jedná se tak o hojně využívaný materiál, který je díky svému složení prakticky nevyčerpatelný.
Jako čistě estetický prvek začali používat architekti beton ve formě, kterou pojmenovali Béton brut na začátku dvacátého století. Jedná se o zpracování zejména fasády domů, při které je beton zachován v čisté a surově podobě, včetně otisků dřeva šalování a podobně. Za průkopníka této metody můžeme označit Auguste Perreta, jež pravděpodobně jako první použil beton jako dekorativní prvek u projektu bytového domu na Rue Franklin v Paříži.
O bezmála padesát let později navrhl Le Corbusier, opět ve Francii, další signifikatní budovy s použitím přiznaného betonu – sídliště Unité d'Habitation v Marseille. A od výrazu a teorie béton brut už to bylo jen kousek k pojmu ještě známějšímu – brutalismus. Tento pojem nově se rodící formy syrové estetiky definoval v knize The New Brutalism: Ethic or Aesthetic? Reyner Banham.
Česká betonová stopa
Zejména po Brexitu mohla být česká i slovenská ambasáda v Londýně poměrně navštěvovanou budovou. Unikátní brutalistní stavbu projektoval Jan Bočan, společně s Janem Šrámkem. Po revoluci rozdělenou stavbu mezi český a slovenský stát ponechal architekt surovou z betonových pohledových panelů.
Velvyslanectvím v Londýně však Bočan neskončil. Projektoval také Československé velvyslanectví ve Stockholmu. V této budově nyní sídlí pro mnohé kultovní švédská módní značka Acne. Beton vévodí exteriéru, prosakuje však i do interiéru budovy, kde jej autor v sedmdesátých letech zkombinoval s neomítnutými cihlami a tmavě mořeným dřevem.
Beton v současné architektuře
To, že má beton své relevantní místo v architektuře i mezi ušlechtilejšími materiály dokazuje i fakt, že je stále hojně používaný již téměř celé století. Oblíbeným prvkem je například při výstavbách administrativních budov, nebo univerzitních kampusů, kterých s použitím betonu jako estetické složky vznikla za poslední léta celá řada. Beton byl použit například v budově Mezifakultního centra environmentálních věd, které spadá pod Českou zemědělskou univerzitu v Praze.
