Architektonické prvky Václavského náměstí

Jako každý listopad, i letos máme možnost si připomenout jeden z nejdůležitějších dnů v československých dějinách. Se Dnem boje za svobodu a demokracii 17. 11. je jistě obeznámen každý. Pojďme si však přiblížit, jak v osudném roce 1989 samotné Václavské náměstí vypadalo. Jeho vzhled byl ovlivněn především čtyřmi hlavními architektonickými proudy: historismem, novorenesancí, secesí, funkcionalismem a socialistickým realismem v kombinaci s modernismem.

Historismus a novorenesance
Tyto architektonické slohy datují své počátky do 19. století, kdy rovněž probíhala významná rekonstrukce a přestavba Václavského náměstí. Sloh jako takový vychází z prvků baroka a renesance. Mezi jeho hlavní znaky patří monumentální stavby s bohatě zdobenou fasádou, velké vstupní portály, kopule a arkády. Za bezpochyby nejvýznamnější stavbu, která se v roce 1989 nacházela na Václavském náměstí a byla vedena v tomto slohu, lze označit Národní muzeum, jeden ze symbolů české kulturní identity.

V dnešní době se na stavby postavené v těchto slozích povětšinou nahlíží jako na historické památky a bývají často renovovány. Samotné Národní muzeum prošlo v letech 2011 až 2019 rekonstrukcí, která obnovila původní novorenesanční vzhled, avšak zmodernizovala jeho vybavení a technickou stránku budovy. Prvky, které z těchto slohů architekti po celém světě využívají dodnes, se objevují především v detailech, jako jsou pilastry, štuková výzdoba nebo rustikální zdivo. Tyto znaky se často uplatňují u veřejných budov pro vytvoření reprezentativního a nadčasového dojmu.

Secese
Secese se na Václavském náměstí poprvé objevila na přelomu 19. a 20. století a ihned se promítla do několika významných staveb. Mezi nejvýznamnější prvky spojené se secesí patří bohatá ornamentika inspirovaná přírodou (především motivy zvířat, rostlin či květin), organické a plynulé linie, asymetrické tvary a barevné mozaiky. Jejím hlavním účelem je však estetické propojení interiéru a exteriéru.

Nejvýraznější budovou na Václavském náměstí postavenou v secesním stylu je W Prague (dříve Grandhotel Evropa či Hotel Šroubek). Secesní budovy obecně se v dnešní době často využívají jako hotely, kavárny či luxusní rezidenční objekty. Inspirací pro současnou architekturu je secese především ve své myšlence spojení estetických prvků s funkčností prostoru.

Přesné datum pořízení této fotografie můžeme určit pouze orientačně. Na základě architektury, absence moderních dopravních prostředků a stylu náměstí lze odhadnout, že pochází z konce 19. století nebo začátku 20. století, což by odpovídalo období secese. Zdroj: commons.wikimedia.org

Funkcionalismus
Prvky funkcionalismu se začaly na Václavském náměstí objevovat ve 20. a 30. letech 20. století. Jeho nejvýraznější vliv dopadal především na obchodní a kancelářské domy. Oproti předešlým slohům je funkcionalismus mnohem přímočařejší a jednodušší. Důraz klade především na funkčnost a účelnost stavby. Mezi jeho hlavní prvky patří čisté linie, hladké fasády bez ozdobných prvků a velké prosklené plochy ve spojení s železobetonem a ocelí. Jako jasný příklad funkcionalismu na Václavském náměstí lze označit Baťův palác, také nazývaný Dům módy, který navrhl Vladimír Karfík.

Dům módy, obdobně jako další funkcionalistické stavby, v současnosti slouží svému původnímu účelu a funguje jako kancelářské prostory či obchodní centrum.Ze zatím zmiňovaných směrů má funkcionalismus bezpochyby nejsilnější pozici v moderní architektuře, která často rozvíjí jeho principy. Především formou jednoduchosti, účelnosti, modulárních systémů a čistých linií, jež tvoří základ dnešní minimalistické architektury.

Socialistický realismus a modernismus
S příchodem komunistického převratu v roce 1948 se na Václavském náměstí začaly promítat vlivy socialistického realismu a modernismu. Po vzoru zemí východního bloku se do mozaiky náměstí přidaly monumentální stavby s důrazem na reprezentativnost. Mezi hlavní prvky těchto slohů patří dekorativní prvky oslavující dělnickou třídu, industrializaci či socialismus, v kombinaci s moderními materiály, jako jsou beton a ocel, s tradičními ozdobnými prvky. Příkladem těchto slohů v roce 1989 je takzvaný Dům potravin (dnešní Albert).

Zdroj: commons.wikimedia.org

Po roce 1989 bylo na tento styl nahlíženo jako na kontroverzní, zejména kvůli jeho přímé spojitosti se socialistickým režimem. V současnosti bylo mnoho budov socialistického realismu zdemolováno i kvůli vlastnostem nevyhovujícím moderním požadavkům. Dům potravin na Václavském náměstí si však zachoval svůj původní vzhled a je v plném provozu dodnes. Moderní architekti u veřejných budov někdy čerpají z myšlenky reprezentativního prostoru, který má sloužit lidem. Brutalistické stavby z doby socialismu se tak stávají inspirací pro návrhy záměrně hrubých, masivních tvarů, avšak s využitím moderních technologií a ekologických materiálů.

Václavské náměstí se v roce 1989 stalo kolbištěm jednoho z nejdůležitějších momentů v historii naší země. Jak v době revoluce, tak i dnes, je díky své architektuře fascinující mozaikou našich dějin.