Jaroslav Fragner

Dějiny české architektury zaznamenaly světově uznávané umělce, kteří svým dílem přispěli do fondu světové architektury. Mezi tyto autory můžeme bez pochyby zařadit Jaroslava Fragnera.

Zdroj: commons.wikimedia.org

Jaroslav Fragner  – český architekt, malíř a návrhář. Takto v krátkosti by se daly shrnout pracovní okruhy, ve kterých se Jaroslav Fragner pohyboval. Jeho životní etapy jsou však mnohem pestřejší než prostý výčet oborů.

Pěkně od začátku
Narodil se těsně před koncem 19. století a už od malička tíhl k architektuře. Ještě než se jí však mohl naplno věnovat, musel narukovat na frontu 1. světové války, podobně jako mnoho významných autorů té doby. Jaroslav Fragner ale neměl takové štěstí a z války odchází s vážným zraněním.

Po zotavení nastupuje na České vysoké učení technické v Praze. Zde začíná svá studia architektury u profesora Antonína Engela. Pro neshody s vyučujícími však školu nedokončil. To se mu podařilo až v letech 1934-1935 v mistrovské třídě na Akademii výtvarných umění u profesora Josefa Gočára.

Puristická čtyřka a Devětsil
V roce 1921 Jaroslav Fragner, Evžen Linhart, Karel Honzík a Vít Orbel zakládají Puristickou čtyřku, neformální skupinu mladých architektů. Jak už je z názvu patrné, hlásili se především k myšlenkám purismu, architektury očištěné od ornamentu. Skupina působila v první polovině 20. let 20. století.

„Styl Puristické čtyřky ... symbolizuje svět letních plováren, ale i účelné průmyslové výroby, svět hlavních tříd s kavárnami a reklamami a svět nádraží a přístavů, svět nedělních posezení »při grogu a gramofonu, co v zahradách šumí fontány a rozsvěcují se lampióny jeden za druhým,«“ – Vít Orbel

Rok 1923 znamenal pro Puristickou čtyřku vstup do Devětsilu – českého levicového uměleckému svazu, který působil v letech 1920 až 1930. Zde tvořili architektonickou sekci (ARDEV). Mimo již zmiňované do sekce patřili František Maria Černý, Bedřich Feuerstein, Antonín Heythum, Jiří Kroha, Jaromír Krejcar a Pavel Smetana.

Po rozpadu Devětsilu v roce 1931 Jaroslav Fragner začíná své působení ve Spolku výtvarných umělců Mánes. Zde se v roce 1934 stává předsedou této skupiny architektů.

Projekty a stavby
Jaroslav Fragner ve své životní tvorbě dokázal znamenitě střídat polohy. Neměl problém navrhnout malé rodinné vilky, tovární komplexy nebo rekonstrukce či dostavby cenných historických objektů.

Mezi Fragnerovy první významné stavby patří Kojenecký pavilon nemocnice v Mukačevu na Podkarpatské Rusi. Následovaly funkcionalistické návrhy vil na Barrandově, realizované vily v Kolíně a v Nespekách.

V Nespekách na pravém břehu Sázavy se nachází hned několik Fragnerových staveb. Za první republiky si tu začaly budovat svá letní sídla významné osobnosti tehdejšího veřejného i společenského života. Můžeme například jmenovat Letní domek Milči Mayerové se soláriem.

Milada Mayerová jakožto tanečnice a choreografka z Národního, Osvobozeného a Vinohradského divadla, patřila k významným pražským celebritám.

V Nespekách poté žili lidé nejrůznějších povolání. Od právníka Josefa Moráka, přes továrníka Orlického, až po samotného Jaroslava Fragnera.

Svou rozmanitost potvrdil také při vyhotovení továrního komplexu Léčiva B. F. v Dolních Měcholupech nebo při projektu novostavby kancelářské budovy ČTK v Opletalově ulici. Na realizace této budovy spolupracoval se svými kolegy z Devětsilu (Karel Honzík, Evžen Linhart, Josef Havlíček a Pavel Smetana). Zdroj: commons.wikimedia.org

Pojišťovna Merkur
Ve 30. letech 20. století se Fragner po vzoru Le Corbusiera odchýlil od čistě funkcionalistické tvorby. Po svých studijních cestách do Francie a Spojených států amerických, se uchyluje k návrhu a následné realizaci paláce Merkur na Revoluční třídě. Stavbu vede ve stylu klasicizujícího konstruktivismu. Zdroj: commons.wikimedia.org

Rekonstrukce Karolina
Na konci třicátých let se začíná připravovat rekonstrukce pražského Karolina, původní gotické budovy Univerzity Karlovy. Rozsáhlá rekonstrukce nakonec trvala dlouhých 22 let. S vypuknutím 2. světové války se totiž celý proces pozastavuje. Fragner se při plánování celé rekonstrukce zaměřil na snahu zachránit co nejvíce původních prvků. Neváhal však propojit historickou budovu s novou přístavbou s moderním průčelím.

Betlémská kaple
Souběžně s rekonstrukcí Karolina dostává Fragner možnost řídit obnovu a dostavbu gotické Betlémské kaple, kde kázal mistr Jan Hus. Rekonstrukci vykonával na popud představitelů komunistického režimu. Režim část své legitimity zakládal na svébytné interpretaci husitského dědictví.

„Smyslem obnovy nebyla regenerace památky jakožto účelového zařízení, nýbrž vyzdvižení památníku českého husitství.“ – Jaroslav Fragner

Životní dílo Jaroslava Fragnera je bez pochyby významně otisknuto v historii české a světové architektury. Dokládají to jak svědectví jeho žáků a kolegů mezi architekty, kde se se jeho práce těšila ohromné úctě, tak jeho stavby, které dodnes inspirují.